S mongolským zpěvákem Tengrim zpíval Dimash na jarním festivalu Spring Gala Festival 17. ledna 2019 v Jiangsu v Číně. O pár dní později bylo video zveřejněno v čínské televizi China JiangsuTV Official Channel.
Slavná mongolská lidová píseň Divoké husy (Swan goose / Chun galů) je melodická skladba inspirovaná každoročním tahem divokých labutích husí. Vypravěč písní vede posluchače do světa vzpomínek na své přátele a domovinu. Sní o šťastném a veselém společném setkání. Během písně můžete slyšet celkem tři jazyky – kazaštinu, mongolštinu a čínštinu, operní zpěv a alikvótní zpěv jednoho ze členů kapely, hráče na mongolskou dvoustrunnou basu. Střídají se sóla a duety Dimashe a Tengera. Píseň vrcholí zpěvem všech tří muzikantů. Typické rytmy mongolské hudby znázorňují klus koně, pomalé tempo melancholické skladby poukazuje na zádumčivý charakter rozsáhlého nekonečného prostoru stepi a věčného nebe.
Zpěvák, hudebník a skladatel Sajnbajaryn Tengri Tengger (význam jeho jména je „Věčné Nebe“, pojmenování nejvyššího božstva původního lidového mongolského náboženství) je hvězdou nejen pro Mongoly, ale také skutečnou popovou hvězdou Číny. Narodil se 15. ledna 1960. Pochází z jihozápadu Vnitřního Mongolska, autonomní oblasti Čínské Lidové republiky. V hudbě se věnuje především, folku, rocku a popu, hraje na mongolské housle – morin khuur.
Tradiční hudba stepních kultur z oblastí Mongolska, Vnitřního Mongolska, Tuvy, Sibiře a dalších je odkazem kočovných předků a vyznačuje se, pro nás středoevropany exotickým, alikvótním a hrdelním zpěvem všeobecně nazývaným Chůmej.
Existuje několik druhů a technik tohoto zpěvu: Alikvótní = harmonický zpěv – technika, při které zpěvák zpívá několik tónů současně; a hrdelní zpěv = Khöömei – technika zpívání v sub basovém rejstříku, zhruba o oktávu níž, než je běžný rozsah basových zpěváků.
Při hře se uplatňují tradiční hudební nástroje, a to například:
- Morin Khuur (Mórin chůr) = Idil = „koňské housle“. Má dvě struny z koňských žíní, které jsou naladěny v kvartu, ve třech oktávách. Na tento nástroj lze hrát i skladby evropské vážné hudby. Je to prý nejstarší hudební nástroj Mongolů, byl vynalezen před 2000 lety v období Hun, kdy Mongolové byli čistě kočovným národem, kůň byl jejich základním dopravním prostředkem a nejlepším přítelem člověka. V mnoha písních a básních je s láskou opěvován. Podle legend vyluzují housle koňský zpěv.
- Bishguur (Bišchuru) – mongolská trubka znějící jako klarinet
- Ever Buree – roh, který se drží skoro jako dudy
- Dombra – kazašská loutna, kterou dobře znáte od Dimashe
- 120 strunný mongolský cimbál
- Kytara
- Cajon
- Rámový buben
- Khel Khuur = Khulsan khuur = Jew’s harp – brumla,
- Erhu = Er-Chu – dvoustrunné čínské housle, znějící podobně jako malé violoncello, při hře jej hudebník drží v klíně a hraje na něj smyčcem
Autorkou článku je Vlaďka Emingerová.