Od roku 2011 Kazachstán oslavuje vždy 15. dubna svůj vlastní národní Valentýn – „Ulttyk gashyktar kunine oray“ jako alternativu k mezinárodnímu svátku Valentýna. Tento svátek je věnován hrdinům slavného kazašského eposu „Kozy-Korpesh a Bayan-Sulu“. Myšlenka oslavit den svatého Valentýna v národních barvách přišla k pracovníkům městského oddělení kultury v oblasti politiky mládeže a tiskové služby Almaty akimat.
Milostný příběh Kozy-Korpesh a Bayan-Sulu
Kazašský Valentýn je věnován hrdinům kazašského eposu Kozy-Korpesh a Bayan-Sulu, jejich tragické a neuvěřitelně krásné lásce. Starověká legenda vypráví, jak se jednoho dne dva kamarádi z dětství Syrybai a Karabai rozhodli pro svatbu svých dětí, které zasnoubili ještě předtím, než se narodili. Syrybai, se bohužel nedočkal narození svého syna, zemřel při lovu. Děti se jmenovaly Kozy (chlapec) a Bayan (dívka).
Kozy a Bayan se setkali a k radosti svých rodičů se do sebe zamilovali. Čas však plynul a otec dívky Bayan – Sulu Karabay změnil své plány a porušil slib, který kdysi dal svému nejlepšímu příteli. Rozhodne se dát svou dceru místnímu paluanovi (silákovi, bojovníkovi) Kodarovi, který kdysi zachránil svá stáda před jutou (hromadná smrt dobytka). Kodar se stává překážkou mezi milenci a v tomto milostném trojúhelníku umírá Bayanův milovaný syn Kozy. Žalem zasažená dívka se rozhodne pomstít Kodarovi a uchýlit se ke lsti. Slíbí mu, že si ho vezme, pokud pro ni vykope studnu s pramenitou vodou.
Kodar se pustil do práce, kopal studnu hlouběji a hlouběji a držel se dlouhých copů Bayan. V jednu chvíli dívka neočekávaně odřízla své copánky a Kodar, který zůstal ve studni s zabil. Bayan-Sulu tak pomstila svého milovaného Kozy-Korpesha a u jeho hrobu, neschopná se smířit se ztrátou, se probodne dýkou.
Jména Kozy a Bayan jsou po mnoho staletí nerozlučná a krásná láska vytvořená jejich srdcem se připomíná dodnes a je jakýmsi příkladem skutečných, upřímných vztahů.
Den svatého Valentýna v Kazachstánu
Dnes je kazašský Valentýn, věnovaný dvěma hrdinům dávné legendy. Má ukázat čistotu a krásu lásky. Při příležitosti tohoto svátku se připomíná potřeba cudnosti, vystaveny jsou obrazy kazašských žen a národních hrdinů. Svátek se slaví na jaře – v nejromantičtějším období roku, nikoliv v chladné zimě.
Každý rok se v Kazachstánu tento svátek zamilovaných oslavuje v Kazachstánu a vždy se do oslav zapojí připomenutí kazašské kultury, zvyky i mentalita. V prvním roce oslav nového státního svátku vypustily více než tři tisíce lidí krásné papírové lucerny na noční oblohu Almaty a tato událost se stala jedním z největších flash mobů, jaké se kdy v Kazachstánu konaly.