Rozhovor s Dimashovým učitelem Maratem Aitimovem

Dimash Qudaibergen dosáhl 27 let 24. května 2021. V souvislosti s tím Marat Aitimov, učitel zpěvu Dimashe, muž, kterého nazývá svým otcem v umění, poskytl tento rozhovor.

…Dimash, jak ho znám, se nikdy nezmění. Zůstane stejný … Nezáleží na tom, jak talentovaní jste, nestanete se ničím, pokud to není předurčeno Alláhem … Nicméně já, jeho babička Miua, Kanat se Světou, jsme dokázali přimět Dimashe, aby dokončil svá studia… Jak jsem si všiml, čím je člověk talentovanější, tím je pokornější … Dimash? Dimash je přesně takový, jakého jsme ho poznal… Když jsem vešel na vysokou, slyšel jsem ho ve třetím patře zpívat ve falzetu….

Jaký je Dimash?

Dimash je všestranný a odlišný od všech ostatních. Pamatuji si, že když byl na vysoké škole, získal si popularitu Alisher Karimov, náš kazašský zpěvák. A pamatuji si, že trochu napodoboval Alishera Karimova. Často poslouchal jeho písně. Postupem času ale všem ukázal, že není jako všichni ostatní. Není jako všichni ostatní a neposlouchá ostatní, pokud jde o umění. Samozřejmě s úctou naslouchá názorům starších, ale pokud jde o to, jak provést píseň, jak ji dostat k posluchači, dělá si věci po svém. Neposlouchá rady starších: „Uděláš to a to“. Ale snaží se dělat všechno po svém, jako to dělá jen Dimash. A za to si ho velmi vážím.

Jak si vede Dimash?

Je to stále ten Dimash, kterého jsem poznal, který respektuje starší a neodporuje jim. Skromný zvláštním způsobem. Myslím, že jsem v životě viděl spoustu hvězd a všiml jsem si, že čím je člověk talentovanější, tím je pokornější a prostší. A teď je Dimash jedním z nich a to mě moc těší. Často je vyjadřováno přání, aby se nikdy nezměnil. Dimash, kterého znám, se nikdy nezmění, zůstane stejný. Jsem si jistý.

Proč si vybral vás?

Jak jsem řekl, znám Dimashovu rodinu, počínaje jeho dědečkem a babičkou, Kanata a Světu, od té doby, co jsem přišel do Aktobe. Víte, Světa studovala v mé třídě, v té době to byl Pedagogický institut v Aktobe. Studovala se mnou zpěv.

Dimashe znám od jeho 6 let. Chodíval do dětského hudebního studia na naší škole. A když zazněla otázka, kde by měl studovat, byla jen jedna odpověď. Snil o umění a vybral si ho. Po pravdě řečeno, po 9 letech se Dimash rozhodl studovat na Hudební akademii Univerzity umění v Astaně. Ale stejně jako mnoho rodičů, zejména Kazachů, nechceme naše děti pustit. Možná se bojíme, nebo spíše by bylo správnější říci, že máme pochybnosti. Zejména proto, že Dimash byl také velmi vrtkavý a neklidný. Zdá se mi, že rodiče z toho měli obavy. Chtěli, aby zůstal pod jejich dohledem, dokud nebude dostatečně dospělý. Proto mi Světa a Kanat řekli: „Dimash půjde na vysokou školu, vezmeš ho tam?“ Nerad učím děti známých, přátel, příbuzných. A nikoho z nich jsem neučil, jen Dimashe. To je zvláštní odpovědnost. Výuka jakéhokoli dítěte je velmi zodpovědná. Ale pro mě je obzvlášť obtížné učit dítě lidí, se kterými se přátelím. Je to velká zodpovědnost. Upřímně jsem se zpočátku bál. Co se bude dít? Bude to fungovat nebo ne? Ale díky Alláhovi, díky společnému úsilí mému, Miui-apy, Světy a Kanata, jsme provedli Dimashe čtyřletým studiem. Jak vidíte, zdá se, že všechno jde dobře. Rád bych řekl ještě jednu věc. Když jsem desetkrát chválil ostatní děti a hladil je po hlavách, chválil jsem pak Dimashe jen jednou. Možná skutečnost, že jsem na něj byl přísný, mu pomohla dosáhnout toho, čeho dosáhl nyní. Alespoň si to myslím, ale jen Alláh ví, zda je to pravda.

Co nejzajímavějšího se stalo?

V době dospívání, v době rozvoje. Byly chvíle, kdy se hádal s ostatními studenty a nás zavolali do ředitelny. Ale to je normální, na tom není nic špatného.

Ráno začínala hodina v 7:55. Někdy se na ní nedostavil, protože zaspal. Vím proč. Trávil noci ve studiu, a proto ráno spal tak tvrdě, že se někdy neprobudil. V takových případech mě naše ředitelka, Aiman Dautovna, zavolala, „Dimash se nezabývá historií ani matematikou.“ Věděl jsem, že nemá smysl volat Dimashe, tak jsem okamžitě zavolal Miu-apu. Oh, je tu problém, Dimash tam zase není! A během 10-15 minut se objevil Dimash, úplně neupravený a nedbale oblečený. Vzpomínám si na slova Miui- apy, když jsem jí jednoho dne řekl, že propásl tu či onu lekci, že nepřišel na tu či onu hodinu. Řekla: „Marate-zhan, pojďme spolupracovat, ty a my, aby Dimash mohl dokončit svá studia.”

Jeho fanoušci, zejména v Číně, milují, když používá falzet. Jak jsem si všiml, Číňané to milují, když zpíváte vysokým hlasem. Nevím, jaký je důvod. V té době byl zdatný ve falzetu. Nelíbilo se mi, že na tom byl závislý, protože to není populární věc v akademickém zpěvu. A bál jsem se, že si poškodí hlasivky. Každopádně jsem ho zpívat ve falzetu nenechal. Obvykle, když přišel na fakultu, v naší třídě ve třetím patře vždy zpíval ve falzetu. Ale jaksi věděl, cítil, že jsem přišel. Já nevím, jak. Chci se ho stále na to zeptat, ale pořád zapomínám. Ale jakmile jsem vstoupil na vysokou školu, zpěv přestal. Když jsem šel do druhého patra, viděl jsem, jak většinou Dimash poskakuje v dálce. Zřejmě si myslel, že ho za to pokárám. Myslím, že to bylo kvůli jeho úctě ke starším lidem a jeho výchově. Čas od času se odehrály různé zajímavé věci

Dimash není jako všichni ostatní. Dávám přednost neposlušným před poslušnými, kteří dělají všechno přesně tak, jak je jim řečeno. Od takových studentů lze v budoucnu něco očekávat. Myslím, že Dimash dosáhl toho, čeho dosáhl, protože se liší od ostatních.

Drazí přátelé, drazí z Aktobe, drazí Dears a fanoušci Dimashe z celého světa! Dnes má Dimash narozeniny. Dimashovi je 27 let. Když se nad tím zamyslíte, 27 let není ani málo, ani mnoho. Navzdory svému mládí náš Dimash dobývá jeden vrchol za druhým, což se ostatním za celý život nepodařilo. Dimash nám svými úspěchy ukazuje, jaký by měl být opravdový patriot, jak by měl vypadat dobře vychovaný člověk. Dimashe považuji za vzor pro celou kazašskou mládež.

Nejprve ti přeji hodně zdraví. Nikdy nedovol, aby se tvůj hlas unavil, nikdy se nezměň! Věřím, že se nikdy nezměníš. Řekl jsi mi, že bys rád koncertoval v Americe, ve velkém koncertním sále. To je sen, který se ti splnili, dosáhl jsi ho. Vím moc dobře, že máš i jiné sny. Nebudu všem říkat, co jsou zač. Nejdříve tě musím požádat o svolení. Přeji ti, abys dosáhl všeho, o čem sníš. Ať jsi kdekoli, buď zdravý a prosperuj. Jsme tvoji fanoušci! Pokračuj v oslavování kazašského lidu!

Buď zdravý! Všechno nejlepší k narozeninám!

Marat Aitimov hovoří o Dimashovi

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

2 × five =