Dojemná píseň Měsíční máma (Moonlight mama) se vztahuje k problému opuštěných dětí, které byly okolnostmi přinuceny žít na ulici. V písni zaznívá bolest ze ztráty matky. Osoba, která vypráví svůj příběh – nevíme, jestli je to dítě nebo už dospělý člověk – si se svou mámou povídá za soumraku či v noci… Prostředníkem v rozhovoru je Měsíc na obloze. Stejný Měsíc vidí smutný tulák, noční světýlko, hvězdička v jedné osobě i jeho máma, ať je kdekoliv.
„Podle UNESCSO je dnes na světě až 150 milionů dětí na ulici. Vyhnáni z domova kvůli násilí, zneužívání drog a alkoholu, smrti rodičů, rozpadu rodiny, válce, přírodním katastrofám nebo jednoduše kvůli sociálně-ekonomickému kolapsu je mnoho dětí nuceno žít na ulicích, posluhovat, žebrat, žít ve slumech a znečištěných městech rozvojového světa. Může krásné měsíční světlo nahradit objetí matky, když jste dítě na ulicích?“
Hudbu napsal Ulukpan Žoldasov, Dimashův milovaný a blízký rodinný přítel a mentor, text napsal Yao Qian.
Oficiální video na Dimashově kanále je z 1. ledna 2019, velmi něžné a dojemné představení Moonlight Mama, bylo natočeno pro novoroční gala představení čínské televize BTV. Dimash ale tuto skladbu zpíval už na přelomu 2017/18 na dvou svých velkých koncertech pro čínské publikum v rámci turné D-Dynasty v Changsha a Fuzhou. K dispozici jsou na YT pouze amatérská videa.
Video, které propojuje příběh písně s konkrétními příběhy ztracených dětí produkovala a natočila známá čínská Dear Gloria Wu.
Dosud poslední živé vystoupení Dimashe s touto písní bylo na moskevském koncertě v Kremlu v březnu 2019. S českými titulky zde:
@ dear_banu2019/hoshiakari.starlight zveřejnila překlad část rozhovoru (z čínštiny, od @lepton13), ve kterém je přímo Dimashova odpověď na otázku, o čem se v písni zpívá: „Toto je píseň o žalu, způsobeném z odloučením od matky. Mě vychovali moji prarodiče. Naše rodina dodržuje tradiční kazašský zvyk, kdy prvorozené dítě je obdarováno prarodiči, takže moji prarodiče hráli role mých rodičů. Moje babička se o mě starala, a dokonce dala výpověď v práci, a navzdory chronickým bolestem nohou mě každý den vodila na hodiny hudby. Bez nadsázky by všechny mé úspěchy měly být připsány jí. Moje láska k mámě (babičce) je opravdu nepopsatelná. Ale ne každé dítě má takové štěstí jako já. Mnoho dětí při narození ztratilo matku nebo dokonce osiřelo. Ale na tomto světě by neměla chybět láska a péče v rodině. Proto bych chtěl tuto lásku a teplo vyslat těm, kterým se nedostává“.