Můj oblíbený spisovatel Haruki Murakami napsal: „Příběhy ve své nejvlastnější podstatě fungují jako metafora reality. Aby lidé nezaostávali za reálným systémem měnícího se prostředí, případně aby z toho systému nebyli vyhozeni, nevyhnutelně potřebují nové příběhy, nový metaforický systém, který by mohli umístit do svého nitra. Tím, že tyhle dva systémy (společenský a metaforický) zvládnou propojit, jinými slovy tím, že dají subjektivnímu a objektivnímu světu možnost, aby se setkaly a navzájem se na sebe adaptovaly, mohou lidé jakž takž akceptovat nejistou realitu a uchovat si zdravý rozum.“
A Dimash Kudaibergen vypráví svými písněmi, jako je Qairan Elim, skutečné příběhy. Ty příběhy jsou hluboké, silné a reflektují dobu. Proto je tolik chceme poslouchat a díky nim si můžeme zachovat zdravý rozum.
Nová píseň Qairan Elim byla uvedena na YT kanále DQ 9. srpna 2020 a hned za první týden měla milión zhlédnutí. Jak už Dimashe známe, nikdy nevolí data jen tak náhodně, ve všem hledá symboliku. 10. 8. 1845 se podle gregoriánskeho kalendáře narodil Abaj Kunanbajev, básník, filozof, hudební skladatel, myslitel, veřejný činitel, zakladatel kazašské písemné literatury a její první klasik, reformátor kultury v duchu sblížení s ruskou a evropskou kulturou na základě osvíceného liberálního islámu. Nová píseň, na jejímž vzniku se podíleli ve všech profesích ti nejlepší kazašští umělci, spatřila tedy světlo světa asi v to nejlepší možné datum. V předvečer dne Abaje Kunanbajeva.
Píseň začíná vyprávěním, které reflektuje dávné doby – temnou minulost kazašského národa.
„Širá stepi! Vyprávím o tobě, o zemi, jejíž kořeny sahají za dlouhá staletí, do doby bronzové. Vyprávím o tobě, o zemi, která se táhne od pohoří Altaj až k mořským břehům Atyrau. O zemi, která začíná u ústí řeky Jajik a táhne se až k horské řece Ili a od hor Ala-Tau po pláně Sary-Arka. Má rodná zemi, která ses stala svědkem měnících se časů. Ó Velká stepi – jsi zlatá kolébka turkického světa, zde začínají všechny cesty karavan. Slyš tichá zemi, nezadržuj dech! Neb máš potomky, kteří se nikdy nepostavili stranou v trysku válek a kmenových sporů v útrapách neustále se měnícího světa. Neb máš svého pána, jsi silná, máš laskavé srdce a velkorysou duši, která vytrvala v útrapách temných časů. Pro tebe, má širá stepi, máš mocného ochránce, který zůstává neviditelný pro cizí síly a jejich zlé úmysly.“
Autorka úvodních slov je kazašská spisovatelka Roza Mukanova, scenáristka, dramatička, laureátka mezinárodní literární ceny Alash, profesorka na kazašské Národní univerzitě umění.
Roza Mukanová o tvorbě textu řekla: „První osobou, která mě přivedla k napsání textu, byl skladatel Renat Gaisin. Již dříve jsme s Renatem pracovali společně na jednom projektu. Řekl, že se natáčí video Dimashe Kudaibergena „Qairan Elim“, a tento nový projekt se stal ztělesněním myšlenky podpory kazašského lidu pro překonání viru, který zachvátil svět. Potom zavolal Dimash a sám mě požádal o napsání textu. Tento text jsem napsala pro videoklip. Dimashovi se velice zalíbil. Úvod k písni vytvořil zvláštní epický obraz a natáhl narativní vlákno z hlubin století až po prožitky našich dnů.“
Na začátku hudebního videa „Qairan Elim“ vidíme záběry z historického filmu: jezdci na koních, kteří se řítí vstříc sobě s připravenými zbraněmi – jsou to obrovské armády, nelze je zastavit, nelze se vyhnout krveprolití … Bitevní scény pro filmy v Kazachstánu provádí světoznámá jedinečná společnost Nomad Stunts.
Slova, která slyšíme k těmto záběrům vyprávěl kazašský herec a režisér Iisbek Abilmažinov. Jako mladý profesionálně zpíval ojedinělým basem, proto oceňuje nejen techniku Dimashova zpěvu, ale i duši, kterou do svých písní vkládá. Když mu Dimash zavolal, zda by nechtěl vyprávět úvodní slova ke klipu, okamžitě souhlasil. Práce probíhala hladce a velmi tvůrčím způsobem.
Natáčení klipu Dimashe k písni „Quarin Elim“ probíhalo na Kolsajských jezerech, která se nazývají perlou severního Ťan-šanu. Nacházejí se ve výškách až 2700 metrů nad mořem. Jezero má modrou nebo tyrkysovou barvu, která se mění v závislosti na počasí. Po deštích se mění na hnědou. Je to kvůli vápencovým sedimentům a příměsi minerálů. Pod vodou dokonce můžete vidět smrkové větve, které se nerozložily jen proto, že celoročně v jezeře přetrvává nízká teplota vody. Jezero, které bylo vytvořeno v důsledku přírodního kataklyzmatu, a stromy, které se nevzdaly, nezemřely, navzdory úderům živlů. Příroda těchto míst s jakousi magickou silou pomáhá odhalit smysl písně pocházející ze srdce…
Autorem písně je právě známý kazašský skladatel Renat Gaissin. Texty napsali básnici Daniyar Aldabergen a Oral Baysengir.
Melodie písně napadla skladatele R. Gaissina začátkem července ráno, v nahrávacím studiu, v mezičase mezi nahrávkami, když si pročítal zprávy. S každou přečtenou zprávou se nepříjemné pocity skladatele stupňovaly – zdály se mu jako zprávy z války, byly plné informací o počtu nových infikovaných a mrtvých lidí způsobených koronavirem. Hudební téma začalo znít čím dál jasněji … Když položil telefon, Renat šel ke svému hudebnímu nástroji a začal hrát melodii, která se mu zjevila jako blesk. O pár minut později se Dimash přiblížil k Renatovi a požádal ho, aby to zahrál znovu.
Když uslyšel celou melodii od začátku do konce, byl jí hluboce zasažený, a řekl, že toto chce opravdu zpívat. Melodie zahráli producentovi zvuku, Yerlanovi Bekčurinovi, který napsal aranžmá. A na písni se začalo pracovat.
„Píseň Qairan Elim je odkazem a výzvou pro všechny, aby získali dobré a pozitivní myšlenky. Víra, že určitě vše překonáme a vyrovnáme se s nemocí. Hlavní je věřit a zůstat silní, “ komentovali Renat Gaissin a Dimash.
Píseň má neuvěřitelně hluboký obsah, plný tragédie a upřímné naděje, zpívaný s hlubokými emocemi … Píseň Qairan Elim je v podstatě modlitba za vlast, která byla mnohokrát v minulosti těžce zkoušená. Dimash vyjadřuje své horoucí přání, aby země dokázala projít těžkým obdobím a vyšla z něj znovu zocelená. Je to motlitba za to, aby byl svět zase v pořádku. Vyjadřuje strach o osud své vlasti a celý svět, ale vyjadřuje zde i své osobní zkušenosti, ze ztráty blízkých osob. V době práce na písni zemřeli dva jeho učitelé, kterých si nesmírně vážil – Kenes Dujsekejev a Murat Azhimovič. Ano, z velké části byla tato myšlenka ovlivněná covid pandemií, která zasáhla lidstvo a vyžádala si milióny životů na celém světě.
Nemůžeme též zapomenout na pronikavý zvuk kobyzu, na který hraje talentovaný hudebník Olžas Kurmanbek, který dal kompozici svůj jedinečný zvuk. Řekl, že při nahrávání dokonce improvizoval, ale tak, aby podřídil hudbu myšlence písně. „Nakonec jsme stvořili něco krásného a magického.“
Video bylo natočené na malebných místech regionu Almaty. Režie se ujal sám Dimash a kameraman Azamat Dulatov. Natáčení videa bylo jednoduché, bez prodlev. Celý tým byl tak inspirovaný prací, že zanedbávali spánek a odpočinek, což vedlo k dokončení natáčení v rekordním čase. „Celý proces natáčení probíhal velmi hladce. Všichni tu byli naplněni inspirací. Jsem upřímně vděčný každému specialistovi, který přispěl k tomuto projektu. Náš střihač Timur Dulatov přispěl tím, že sestavil kompozici podle svých vnitřních pocitů a výsledkem byl velmi krásný obraz. Talentovaný Jerevan Tanaev udělal korekci magických barev. Barva byla pro nás velmi důležitá, protože jsme chtěli, aby se nálada písně dostala ke každému divákovi. Do každého záběru vkládáme svou duši. Doufám, že se fanouškům Dimashovy práce bude líbit naše práce „– sdílel Azamat Dulatov.
Nellie Nurasheva byla stylistkou videa, oblečení poskytl slavný návrhář Kazachstánu Ainur Turisbek. Byl to její netriviální jedinečný styl, který se perfektně vešel do futuristické atmosféry videa.
Maskérka Sandi Beksyrga vzpomíná na dny natáčení s úsměvem: „Víš, příroda nám během natáčení velmi pomohla. Krása alatauských hor a jezer nelze popsat žádnými slovy. Zdálo se, že příroda sama miluje Dimashe. Když lehký vánek proudil, ve vzduchu jemně kroužil chomáč topolů a do rytmu písně plynule spadl do vody. Byl to opravdu nádherný pohled! „
Český text písně (a také video s českými titulky) naleznete tady.