Sladká nevinnosti dětství,
Ten čas byl plný štěstí,
Ač se usilovně snažíš, už se nevrátí –
Osud ti to nedovolí!
A navždy ztracené jsou tyto dny.
I tvé fantazie a bláznivé sny -
Všechno to jednou budou jen přeludy.
A čas se zcela zastaví.
Běda! Život pomine, čas pomine,
Tak jako řeka, která rychle odplyne,
Však nedovol, aby tvá hvězda zhasla
Která by tvým snům cestu ozářila.
Běda! Život pomine, čas pomine,
Ach, můj světe, vše se zdá marné.
Však nedovol, aby tvá hvězda zhasla
Která by tvým snům cestu ozářila.
Když smutek tvou duši uchvátí,
Když se tvé štěstí jinam usadí,
Když se sám ztratíš v divočině,
Je tu poblíž čistá duše
Co ti porozumí, pohladí?
A čas, kdy zářil tvého mládí květ,
Jednoho dne už nevrátí se zpět
A je jedno, jak tě klamali, koho’s následoval,
Osud jsi do rukou Božích dal.
Běda! Život pomine, čas pomine
Jako ta řeka, která rychle odplyne,
Však nedovol, aby tvá hvězda zhasla
Která by tvým snům cestu ozářila.
Běda! Život pomine, čas pomine
Ach, můj světe, vše se zdá marné.
Však nedovol, aby tvá hvězda zhasla
Která by tvým snům cestu ozářila.
