Tam, kde nejsem / Tam net menja

Na You Tube lze vypátrat jednu velice krásnou píseň v podání Dimashe. Jedná se „jen“ o Dimashovo karaoke představení. Myslím, že si ji zde můžeme připomenout.

Slova písně napsal básník Pavel Žagun a hudbu složil nám již známý Igor Nikolajev. Jejím prvním interpretem byl v roce 1987 sám Igor Nikolajev, poté ji nazpíval Vladimir Presňakov, ale velkou popularitu získala díky Sevaře Nazarhyan.

O Dimashově zpěvu této písně bylo v jednom článku napsáno: „V podání Dimashe Kudaibergena zní oduševnělé, smyslné hudební dílo, která omývá duši slzami. Je slyšet, že Dimash nezpívá tuto píseň pro publikum, ale pro duši, bez přípravy, improvizovaně.“

Po poslechu Dimashova zpěvu označili posluchači toto vystoupení za „prvotřídní“ a jejich přáním je, aby Igor Nikolajev dovolil Dimashovi zpívat Там нет меня na koncertech.

Určitě lze souhlasit s tím, že by se tato píseň mohla stát dalším Dimashovým mistrovským dílem.

Tam, kde nejsem  

Tam nejsem já,
Kde na písku neleží tvoje stopy,
Kde pták bělostný teskně,
Kde pták bělostný teskně 
krouží u zpěněné vody.

Já jsem jen tam,
kde zvuk na rtech vysněného mola chvěje se.
A kde oči tvé-jak rorýsi,
A kde oči tvé-jak rorýsi
kloužou po nebi pozorně.

Tam nejsem já,
Kde dým z vlasů nezahalí bílý den,
Kde sosnám slzy z jantaru,
Kde sosnám slzy z jantaru 
otře starostlivý jelen.

Já jsem jen tam,
Kde na dveře s nadějí někdy hledíš,
A jako dítě s dítkami,
A jako dítě s dítkami 
sněhuláka si stavíš.
                
Tam nejsem já,
Kde parník v noci hlučněji zahoukal,
Kde klenba nebes rozumí,
Kde klenba nebes rozumí, 
že bez tebe jsem osiřel.

Já jsem jen tam,
Kde nejsem já-neviditelný kolem tebe. 
Ty víš, bez tebe ani den,
Ty víš, bez tebe ani den 
prožít nelze, je mi jasné.

Z komentářů: 

„V písni je nějaká magie, něco velmi opravdového, nedá se ji naposlouchat do syta a nelze vysvětlit proč. Naplňuje city, které se také nedají vysvětlit – síla, chvění, cosi se chvěje a ožívá uvnitř … Jako by pták roztáhl křídla … Překvapivé je, že to tak nebylo ani s jedinou písní … Chtělo by se zachytit každou notu, každý odstín slov…“

 Fanynku Dimashovy tvorby dojala píseň až k slzám a podělila se také o své pocity:

„No, to není možné, že by se jen tak vyjmula duše … V Dimashově repertoáru je spousta písní, ze kterých se v jeho podání nechtěně valí slzy, zpívá je tak emotivně … Ale nekontrolovatelně plakat ještě po poslechu a být v takovém stavu, jako bych právě někoho ztratila, to se mi ještě nikdy nestalo. Vše se uvnitř rozvířilo, všechny ztráty vystoupily z hloubi duše a zaplavily mě emoce těchto ztrát. Tahle nahrávka je prostě exploze, i když jsem jej neviděla, bylo to tak ohromující, že se bojím představit si, jak by to se mnou otřáslo, kdybych jej přitom viděla.

Další zajímavá reakce:

„Názory na toto karaoke provedení se různí. Jeden z níže komentujících napsal:

„Trochu nižší tón a klidnější a bylo by to OK“.

Příteli, pak to nebude Dimash, ale Presňakov nebo Sevara. Právě toto transcendentní vzepětí je Dimash. Někdo říkal, že to prokřičel. Chtěl bych slyšet nějakého jiného zpěváka takto krásně křičet. Aha, žádný jiný neexistuje. Nikdo není tak vysoko, aby vynesl tvou duši nahoru, a ona, duše, by se chvěla spolu s hlasem. Klidné hudby je spousta. Kdo nemá rád vzplanutí, má co poslouchat. Ale nám přenechejte toto… transcendentní, unikátní, jedinečné…

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

4 × 2 =