Енлик-Кебек (Enlik-Kebek nebo také The song of Kebek batyr)
1. května 2022 byla zveřejněna na YouTube kanále Dimashe nahrávka smutné písně Enlik Kebek z roku 2008. Když bylo toto vystoupení natočeno, Dimashovi bylo pouhých 12 let. Příběh nešťastné lásky a tragický osud milenců se objevuje v textech řady kazašských písní. Vypovídá o dávných rodových tradicích, které často bránily mladým lidem v jejich lásce, v možnosti prožít život spolu, podle svých představ, jelikož rodiče rozhodli jinak.
„Enlik – Kebek“ – kazašská legenda o lásce džigity Kebeka a krásky Enliky, o tragické smrti dvou mladých milenců, kteří byli krutými zvyky odsouzeni, kterým přinesly smrt jejich vlastní rodiny, byli brutálně zabiti. Někdy se nazývá Enlika a Kebek kazaškými Romeem a Julií. Legenda byla inspirací k tvorbě básní, písní, divadelní hry i opery.

Inspirací k písni byla báseň Nespravedlivý trest, má 130 veršů, je tedy docela epická, nepostrádá však ani lyrické pasáže.
V poemu se události rozvíjejí na pozadí nepřátelství dvou klanů (Naiman-Tobykty), k nimž protagonisté patří. Mladý batyr (hrdina, válečník) Kebek byl člen klanu Tobyktinů. Byl oblíbencem rodiny, od patnácti let se vyznačoval silou, touhou po životě a schopností jej užívat, „planoucí duší“, „tmavovlasý, střední postavy, se širokými rameny, dobromyslný, zdvořilý“.
Kebek se rozhodl jít k tehdy slavnému věštci Abyzovi Nysanovi, který žil v horách Šyngystau, aby zjistil jeho osud. Kebek, který se tiše blížil k ubohé jurtě Nysana Abyze, stojící osamoceně ve skalách Šingys, se zastavil jako očarovaný: z jurty vycházely smutné, dojemné zvuky. V popisu zvuků hudby nástroje kobyzu, jejich působení na člověka, se objevují taková epiteta jako „kouzelná hudba“, „uhrančivé zvuky“, „laskání uší“, „úžasné zvuky“, které naplní duši nějakým neznámým pocitem.
„Bylo to až k nevydržení. Bylo to těžké, ale chtěl jsem tuto magickou hudbu poslouchat stále více, nechtěl jsem s tím přestat, chtěl jsem, aby tyto okouzlující zvuky nikdy neskončily, tak promlouvaly k mému srdci a duši.”, vyjadřuje Kebek své pocity.
Nysan Abyz Kebekovi předpovídá, že za pár let zemře v mladém věku a plný síly, haněný příbuznými i nepřáteli kvůli dívce. Ta bude „vysoká, štíhlá jako gazela, vlasy černé jako vraní křídlo, čelo vysoké, oči jako oči temné podzimní noci a hluboké jako mořské dno.”

Uplynulo hodně času. Jednou se jen tak pro zábavu Kebek s orlem skalním vydal na lov lišek. Dlouho se toulal po kopcích a údolích, přišel večer, domů bylo daleko, žádné vesnice poblíž nebyly. Když Kebek scházel z hory, uviděl v jedné ze Šyngyských soutěsek, nedaleko hory Chan, pramínek kouře vinoucí se jako tenká stuha. Šel tam s jistotou, že najde vesnici, kde se ukryje na noc. V této malé vesničce byl Kebek zasažen krásou nádherné dívky jménem Enlik. Zamilovali se do sebe… A jeho osud byl zpečetěn.
Námět písně Enlik-Kebek přibližuje ve svém překladu také článek, který přeložila Ivanka Petrů:
Historie, hodna Shakespearova pera – v kronikách východního Kazachstánu
Mramorové mauzoleum uprostřed pohoří Shyngystau v regionu Abay přitahuje turisty z celého světa. Místo, které udržuje historii velké lásky, je otevřeno všem, kdo o nich chtějí vědět.
Říká se, že před několika staletími, v době nepřátelství mezi rody Tobykty a Naiman, se mladý batyr z Tobykty klanu Kerek rozhodl zjistit svou budoucnost. Šel ke známému Nysanovi, který prorokoval mladému muži rychlou smrt od příbuzných a nepřátel kvůli dívce.
Jednoho večera, po dlouhém lovu, hledal mladý Kebek ubytování v stepi, v malé horské vesnici uviděl krásnou Enliku z klanu Naiman. Mladí lidé se do sebe zamilovali, ale jejich city byly odsouzeny k zániku. Rodiče dívky ji zasnoubili s bohatým a starším Kazachem z rodiny Kereyů. Zamilovaní měli na výběr, pokusit se zapomenout na své city nebo jít proti starým krutým zvykům. Jednu noc se Enlika a Kebek rozhodli utéct.
Rodina Enliky považovala dívčí útěk za urážku a začala se mstít rodině Kebeků. Častější byly vzájemné spory, rabování (krádež skotu), často končící vraždami. Nakonec se strany obrátily pro rozřešení na biys (soud). Krutý soudce Kengirbai byl pro potrestání Kebeka a Enliky, kteří porušili zvyk. Mladí lidé byli nalezeni a splnila se předpověď Nysan Abyze, uskutečnila se krvavá věc – poprava. Před svou smrtí oslovila Enlika obě rodiny a se slovy na rozloučenou prosila, aby vzali na milost jejich malého syna a aby ji pohřbily se svým manželem ve stejném hrobě. Kolem krku svázaného Kebeka a Enliky bylo hozeno laso, byli přivázáni k ohonu koně a po několika minutách byla těla vržena do dříve připravené jámy. O osudu jejich dítěte není známo.
Lidé si uchovali vzpomínku na legendu o lásce Enlíky a Kebeka. V roce 1912 vyšla báseň Shakarima Kudaiberdieva „Nespravedlivý trest“, ve které autor popsal historii lásky, přičemž zdůraznil historickou autentičnost událostí, které připsal rok 1780. A v roce 1917 Mukhtar Auezov napsal tragédii „Enlika-Kebek“, která po mnoho desetiletí byla součástí scén kazašských divadel.

Mauzoleum z bílého mramoru bylo postaveno v roce 1960 obyvateli okresu Abay nad hrobkou, kde poblíž odpočívají milenci. Nachází se v blízkosti dálnice Semey – vesnice Karaaul. Před svatbou sem jezdí mladí lidé, mnozí cestující sjíždějí ze své cesty, aby se poklonili čistému citu, který neměl zábrany.
Video s vyprávěním o osudu těchto milenců:
Dimashovo video z roku 2008 s českými titulky