Jako dárek k novému roku dostali Dears záznam Dimashova koncertu v Almaty, který byl na oficiálním YT kanále zveřejněn ve třech dílech. Ti méně šťastní, kteří si netroufli nebo nemohli letět do Kazachstánu se tedy konečně mohli podívat na nové velkolepé show Stranger, které bylo označeno za přímo legendární.
O koncertě jsme již dříve zveřejnili překlady článků:
Vzhledem k tomu, že první koncert nového turné byl v Dimashově rodné zemi, mluvil zde po většinu času ve své mateřštině, a tak zahraniční posluchači nerozuměli průvodní řeči, která prolínala koncertem jako červená nit a evidentně měla velký význam pro porozumění celé myšlence koncertu. Naštěstí Eurasian fan club poměrně rychle doplnil anglické a ruské titulky, s překladem z kazaštiny do angličtiny také pomohla Kanipa Abeldinova a překladatelská skupina Beears se mohla dát do tvrdé „včelí“ práce a v krátkém čase doplnit překlad průvodní řeči ve 14 dalších jazycích, češtinu a slovenštinu nevyjímaje. Z titulků nyní nabízíme čtivý text tak, aby neobsahoval zbytečně opakující se slova (i když byla plná lásky a vděčnosti), ale aby umožnil uvědomit si hloubku a krásu myšlenek, které Dimash na svém koncertě vyslovil.
Úvodní slova:
Byl jsem požehnán štěstím, že jsem mohl vidět tento svět. Ale co to znamená narodit se do tohoto světa?
Měl by člověk zářit na vše kolem sebe svým jasným světlem? Nebo být jen zajímavým úkazem? Měl by usilovat o dokonalost a vyhýbat se poskvrnění duše? Nebo žít poklidný život bez nějakého rozruchu? Možná by měl proměnit mrtvou poušť v ráj? Nabízí se mi tolik cest… Ale kam vedou? Do lepšího světa? Nebo horšího?
Svět, který znám, se skládá z tajemných zvuků a oslepujících paprsků. Možná platí, že v životě najdeme dobro a zlo, krutost a milosrdenství, jedno vedle druhého … Dnes skrýváš svou tvář před poryvy větru, ale zítra půjdeš bez bázně vstříc chladu, ukážeš svou tvář, zářící štěstím.
Proč? Nemůžu se přestat ptát. Kdo jsme? Proč jsme přišli na tento svět? Kdo jsme? Proč jsme přišli na tento svět?
Jsme začátek i konec tohoto příběhu.
Ale přijde okamžik, kdy konečně pochopíme, k čemu jsme byli stvořeni …
Na pódium se z vysoké věže spouští Dimash v červeno-zlatém rytířském kostýmu a začíná zpívat:
JSME ZLATÍ (GOLDEN)
PLAMEN (ZHALYN)
„Assalamagaleykum, drazí krajané! Dobrý večer, vážené dámy a pánové, vážení krajané i moji zahraniční Dears, kteří jste přijeli z celého světa. I když nejste kazašské národnosti, ve svých srdcích jste milovníky kazašské kultury a hudby. Vítejte! Dobrý večer, mí Dears, přátelé! Jsem opravdu šťastný že vás mohu přivítat v mé rodné zemi, v mé vlasti! … Mnohokrát děkuji. Vítejte v Kazachstánu! Děkuji, že jste přijeli na můj první koncert do Almaty. Doufám, že se vám koncert bude líbit. Abychom získali požehnání našich rodičů, našich příbuzných a vaše požehnání, uděláme maximum! Přeji příjemný večer! Děkuji!“
Po baletní kreaci krásné tanečnice přichází Dimash celý černý – černé jsou úzké kalhoty, sako s třpytivým vzorem, poloprůhledná košile.
A začínají další překrásná vystoupení:
KDYBYCH SE UŽ NENADECHNL
OLYMPICO
BITVA VZPOMÍNEK
Poté si diváci mohou poslechnout další krásná slova:
Uvědomil jsem si, že tento život není jen černobílý a že proud otázek, které mám v sobě, se nikdy nezastaví. Názory a soudy, které se mi zdály rozporuplné, se ukázaly jako normální obraz našeho světa. Ne nadarmo jsou Měsíc a Slunce nazýváni bratry. Den a noc se střídají jako Slunce a Měsíc na obloze. Temnota a světlo se střídají, ale světlo vítězí nad temnotou a laskavost vítězí nad zlem. Život je velká síla, která usiluje o věčnost. Ano, tak to je … Čím silnější je touha po světle, tím větší je temnota, protože i Slunce má svůj stín.
Někdy se dívám do tmy v naději, že tě alespoň na chvíli uvidím. Když tě nevidím, všechno ostatní se mi zdá zbytečné. Jako by to bylo něco pokřiveného, ne ze srdce… Bez srdce je tento svět k ničemu, bez srdce nevydám ani hlásku. Avšak když svítí Slunce, usmívám se a cítím, že jsi někde blízko… V mém světě snů tě vidím očima dítěte, člověka milovaného, toho, co hledá, jako přítel srdce. Vím, že se jmenuješ Láska. Bez tebe by pole nekvetla a ptáci by nezpívali. Říká se, že láska dokáže udělat šťastnými nejen lidi, ale i anděly. Říká se, že láska nám otevírá neznámý úžasný svět. Já v tebe věřím!
Nyní se objeví Dimash v bílém fraku s dlouhými šosy, v bílé košili s lesklými skvrnkami a nařasenými rukávy.
Jen tato barva se hodí k hudbě, kterou diváci uslyší:
AVE MARIA
S. O. S. POZEMŠŤANA V NOUZI (SOS d’un Terrien en détresse)
„Děkuji mnohokrát! Děkuju! Nechť je Všemohoucí potěšen! Mám vás všechny moc rád! Drazí přátelé, když se dívám, jak tleskáte, vybavuje se mi můj dětský sen a úplně mě to dojímá! Na svém prvním koncertě v Almaty, v mé vlasti, se vám chci hluboce poklonit za to, že jste přišli! I mým Dear ze zahraničí, kteří, přestože nejsou národností Kazaši, vytrvale milují kazašskou kulturu a přijeli ze vzdálených zemí. Děkuji mnohokrát!“
ZNEJ (ЗНАЙ)
NEZAPOMENUTELNÝ DEN (NEJKRÁSNĚJŠÍ DEN, UMYTYLMAS KUN)
Dimash učí cizince kazašsky: „Miluji vás – Na světě (Na světě) ať je jednota! (Na světě) (ať je jednota!) zahraniční, domácí, všichni dohromady! …. Proč vlastně mám tento koncert? Zpíváte skvěle i beze mě! A ke zpívání další písně budou tato cvičení velmi užitečná.“
DEJ MI SVOU LÁSKU (GIVE ME YOUR LOVE)
BUĎ SE MNOU (BE WITH ME)
SPOLU (TOGETHER)
ODLETÍM (FLAY AWAY)
LÁSKA UNAVENÝCH LABUTÍ (ЛЮБОВЬ УСТАВШИХ ЛЕБЕДЕЙ) – zpívání s diváky.
Instrumentálka Abilmansur Qudaibergen
Dimash má chvíli na regeneraci a převlečení do černého kostýmu hrdiny z kazašské mytologie – bude to dlouhý černý kabát z kůže s ruční výšivkou. Diváci si zatím mohou poslechnout legendu.
LEGENDA O DOMBŘE (překlad Ivana Petrová):
Nádherná skladba kui je obrazem smutku a radosti, touhy a stesku obyčejného člověka. Kouzelná kui je jako voda hrající barvami vln různých pocitů; někdy děsí jako černý hurikán, jindy potěší duši a vynese ji do nebeských výšin. Jednou z jedinečných kazašských kui, při jejímž zvuku se k zemi snášejí i labutě, je Ақсақ құлан (Chromý kulan)Jistě se najde jen málo těch, kteří neznají legendu – kui o chromém kulanovi. Kdysi dávno byl Čingischánův syn Džoči na lovu a začal nemilosrdně zabíjet divoké rychlonohé kulany. Náhle se objevil chromý kulan, který se nebál ani smečky vlků. Zaútočil na chánova syna, který na něj mířil, a zabil ho. Chán, jehož srdce jako by tušilo neštěstí oznámil, že naleje olovo do hrdla každému, kdo se odváží přinést mu špatné zprávy.
O smrti chánova syna věděli všichni, ale nikdo se to neodvážil říct. A pak přišel básník jménem Ketbuga a padl před chánem na kolena. Z dvoustrunné dombry hráče kui zazněla smutná melodie. Kui linoucí se z dombry vyprávěla o tom, jak jeho syn, tehdy ještě velmi mladý, nešťastnou náhodou zahynul při lovu.
Chánovi krvácelo srdce, když si uvědomil, že mu Ketbuga přinesl nejbolestivější zprávu v řeči kui. Zprávu o tom, jehož miloval nejvíce. Nařídil zalít dombru, která přinesla smutnou zprávu o smrti jeho syna, olovem. Vypráví se, že poté vznikl v těle dombry otvor.
Od té doby uplynulo mnoho času. Ale legenda o hrozivém chánovi, velkém hráči kui a mocné dombře, která byla nezaslouženě potrestána, putovala po velké stepi a předávala se v průběhu věků.
ADAI (dombry a soubor Qurmangazy)
Dimash říká: „Opravdový Kazach není Kazach, opravdový Kazach je dombra“.
DAIDIDAU
ŠKÁDLENÍ (DURDARAZ)
DEJ MI LÁSKU (MACHABAT BER MAGAN)
MOJE ZEMĚ (Елiм менiҢ)
„Prosil jsem Boha o jednu věc, aby byl v mé zemi mír, aby navždy trvala naše nezávislost a aby se udržela jednota našeho lidu, abychom se mohli potkávat na koncertech, a jeden s druhým na narozeninách, Dears. Ať moje země žije a prosperuje, ať naši lidé žijí v míru!“
LEGENDA O KOBYZU (překlad Ivana Petrová)
Stařec ve své prozřetelnosti promluvil a ukázal mu způsob, jak vytvořit kobyz. A on vytvořil kobyz, vytvarovaný z kořene borovice a získaný také z javoru, rezonátor z kůže rychlého velblouda a struny z ocasních žíní pětiletého hřebce.
Ať se tvůj kobyz rozezní tak, že uchvátí živé i mrtvé, rozptýlí smutek, ozáří milosrdenstvím tvůj lid, svou tajemnou hudbou osvětlí temnou noc, učiní poušť rozkvetlou, jsi srdcem země! Vezmi jej do svých rukou a zahraj píseň, která spojí minulost a přítomnost a přinese světu dobro! Zahraj všemocnou melodii, která přemůže smrt a otevře cestu k věčnému životu! Pověz mi o svém životě, Korkyte! Vyprávěj o historii země v nekonečné stepi, kde žiješ! Pověz mi, že sníš sen o věčném životě, o pokračování své touhy a o krásném obrazu minulých dnů.
Po malém odpočinku se Dimash objeví na scéně v černém „popovém“ kostýmu – černé kalhoty, doplňuje lurexové tílko a lesklé sako…večer spěje k vyvrcholení…
„Vy všichni, co tady sedíte v tomto stadionu jste odlišní, jeden se nějak lišíte od druhého. Všichni jsme služebníci Boží. Jsme sice dospělí, ale považujeme se za chytřejší, než jsou děti. Chodíme do práce, žijeme své životy, ale úplně jsme zapomněli na to, že my, dospělí, se toho můžeme hodně naučit od dětí – laskavosti, čistotě, nezištné lásce k lidem. To všechno mají děti.
Tuto píseň jsem začal psát před třemi lety. Když to shrnu, hlavní cíl, hlavní myšlenka tohoto díla spočívá v touze po míru na zemi. Toto malé dílo mi stále znovu láme srdce. Tisíceré díky Všemohoucí, že jsi mi dopřál procestovat celý svět, vidět různé lidi a pochopit, že doopravdy neexistují zlí lidé.
Ať je ve světě klid a mír, ať zde nejsou žádné války, ať nejsou žádní lidé, žádné národy, žádné země, které by poznaly utrpení.
A to je důvod, proč budu zpívat tuto píseň. Zazpívám vám The Story of One Sky.“
REKVIEM: PŘÍBĚH JEDNOHO NEBE
LÁSKA V TOBĚ (EL AMOR EN TI)
Dimash mluví s jistou dávkou vtipu ke třem obrovským hologramům, které znázorňují bíle, černě a červeně oděného Dimashe, a zpívaly s Dimashem. „Tady tito ukázali společně své umění – Dimashové – klasici. Děkuji vám, bratři. Přeji vám zdraví a vše dobré!“
SÍLA PODZIMU (AUTUMN SORROW)
„Zdá se, jako bych neměl nikdy jiný sen než stát před vámi, poslouchat váš potlesk a tvořit pro vás tento koncert! Bohu díky, že jste přišli. Děkuji! Miluji vás!
Příští píseň, kterou bych vám chtěl představit: Před třemi lety, když jsem se vrátil z Číny do Kazachstánu, kde mi chyběla má vlast, můj domov a má rodina, mí krajané, začala karanténa. A pak najednou, zcela nečekaně, jsem skončil v Almaty, zůstal jsem tam asi měsíc, a naneštěstí, v tu stejnou dobu, mnoho lidí, kteří mi byli blízcí, nás opustilo kvůli kovidu. A navíc, díky internetu, jsme mohli vidět o covidu různá videa. Byli jsme smutní, hodně vyvedení z míry. A kdyby to bylo v mé moci, udělal bych všechno pro svou zemi, pro svůj lid. Ale já mohu jen jedno – vyjádřit své pocity prostřednictvím umění. A pak člověk, kterého si zvláště cením a vážím, se zvláštním, vzácným darem, který byl po mnoho let potěšením vašich očí a vámi oceňovaným nejtalentovanějším skladatelem – Renat Gaissin, drazí přátelé, náš Renat aga, napsal píseň. Pak jsme sledovali různá videa na internetu, dotýkala se hluboce srdce každého člověka. Jednoho rána jsme napsali melodii a večer byl poem hotový. Ta píseň vznikla velmi rychle. Jestli se ptáte proč, tak když se srdce svírá úzkostí, vše k vám přichází rychle. Nu a píseň, která se jmenuje Qairan Elim, přichází. Přátelé, přivítejte další píseň! A ať jsou vaši otcové, matky, bratři a sestry, všichni příbuzní zdrávi a dobře se jim daří!“
ZEMÉ DLOUHO ZKOUŠENÁ (QAIRAN ELIM)
„Jak se máte, Dears? Jste unavení? Opravdu? Tak třeba já vůbec nejsem unavený. Zvládl bych ještě pět dalších koncertů. Oukej? Překypuji energií. Jak se máte?“
Dimashův koncert spěje k závěru.
KŘIK (SCREAMING)
Pak Dimash představuje spoluúčinkující … „Erlane, děkuji mnohokrát! Ať ti Bůh žehná!… A samozřejmě, spolu s nimi mě obklopují lidé, kterým jsem obzvlášť vděčný, to jsou ti, kteří mě přivedli k tomuto dni, kteří mě vychovali. Přestože mi do 30 chybí jen 2 roky, mám rodiče, kteří mě stále vychovávají, kteří mě na cestě umění podporují. Děkuji jim, své rodině a rodičům. Buďte zdraví, miluji vás!
Drazí přátelé! Unavení? Co se stalo? Nejste unavení? Pak vám ještě zazpívám další píseň!“
UŽ TO NECH BÝT (JUST LET IT BE)
„Miluji vás!
Nashledanou! Goodbye!“
Závěrečná slova:
Ať se vydáte jakoukoliv cestou, ta cesta nikdy neskončí. Zajímavé, nemyslíte? Cesty vlastně nekončí, nemají žádné hranice. Dokud jste se nevydali na svou cestu do nekonečna, nemůžou skončit ani otázky vaší duše.
Říkám si: „Nepřestávej se ptát a snaž se stále poznávat svět. Poznávání světa mě nikdy neunaví. Tento svět se nám zdá neznámý, vzdálený, tajuplný a má své vlastní zákony. A já jsem v něm cizinec, cestovatel. Jsem jedno z vašich dětí, které se snaží poznat pravdu na křídlech snů a fantazie. Jsem věčný tulák, co sbírá perly nádherných tajemství zázraků.
Odkazy na koncert:
Část 1: https://www.youtube.com/watch?v=h2JwWGYblVs&t=133s