Dne 22. března 2023 se v Almaty v rámci akce společnosti OPPO, která patří k největším světovým výrobcům chytrých telefonů, uskutečnil rozhovor s ambasadorem značky Dimashem Kudaibergenem.
Dimash se podělil o zajímavé informace o práci a studiu v USA, odpověděl na otázky Dears, popřál všem krásné svátky a vyfotil se snad s každým účastníkem setkání. Dimash hovořil a odpovídal na otázky ve svém rodném jazyce:
D: Dobrý den, drazí přátelé a bratři! Jsem velmi rád, že vás vidím. Děkuji vám za vřelé přijetí a podporu. Jsem velmi nervózní ze setkání s vámi, je to pro mě velká čest. Proto vám chci ještě jednou poděkovat za tuto příležitost.
M: Skvělé, je příjemné, že jsi tady. Jsme také velmi rádi, že tě vidíme. A přejeme ti šťastný Nauryz!
D: Děkuji, šťastný Nauryz vám všem! Nebudu lhát, když řeknu, že Nauryz je jedním z nejuctívanějších svátků Kazachů. Ať naše země zůstane jednotná a lidé požehnaní. Ať se jednota našeho lidu nikdy nenaruší. Ať jsme všichni stále zdraví a šťastní.
M: Děkuji ti, skvělé. Dimashi, jsem novinář a nemohu tě nechat odejít bez otázek našich hostů. Právě vysíláme živě, takže mohu s jistotou říci, že nás na kanálu OPPO sledují lidé z celého světa. Takže se prosím posaď. Jistě je vidět, že nechodíme po barech, je to trochu nepohodlné na sezení.
D: Není to jednoduché, když vám bude třicet. Jo, žít do třiceti let… Bolí bederní část zad, nohy…
M: Já raději o svém věku neřeknu vůbec nic.
D: Je to vtip, jenom vtip. 🙂
M: Tvoji diváci kladli na stránce OPPO spoustu otázek. Kolik jich podle tebe bylo?
D: To nevím.
M: Ve skutečnosti jsme je také nestihli všechny spočítat, protože otázky stále přicházejí. Ale vybrali jsme několik z nich, které se neopakují a zdají se být zajímavé. Jsi připraven?
D: Ano, jsem připraven.
M: Vážení přátelé, vážení diváci, nyní jsme v přímém přenosu, dívá se na nás velmi mnoho zemí, vlastníci chytrých telefonů společnosti OPPO a fanoušci, kteří mají rádi tvorbu Dimashe. Tady je jedna z otázek, které jsme vybrali:
„Bude Dimash schopen vyfotit motýla nebo berušku na ruce pro své Dears pomocí možnosti mikroskopu OPPO?“
D: Myslím, že nyní bude obtížné tento požadavek splnit. Ale myslím, že v budoucnu se s tím setkáte na mých sociálních sítích.
M: Asi neexistuje motýl, který by Dimashovi nepřiletěl na ruku. Nebo si dívky pravděpodobně myslí: „Kdybych byla beruška, přiletěla bych sama.“
M: Další otázka: „Zeptejte se Dimashe na termíny jeho nových koncertů v kalendáři jeho telefonu OPPO a na to, kdy je oznámí.“
D: Jak všichni víte, v září začalo v Almaty mé světové turné Stranger. Zatím jsou známy pouze tři termíny koncertů, o ostatních se stále jedná. Tyto termíny zatím nemůžeme oznámit, tyto informace znám pouze já a můj tým. Možná za pár týdnů termíny zveřejníme.
M: Sledujte Dimashovy sociální sítě a dozvíte se, kdy budou koncerty a kde.
Další otázka: „Drahý Dimashi, přestože jste světově proslulý zpěvák, vždy říkáte, že jste „obyčejný kazašský kluk“. Pochybuji, že kdyby takovou slávu získal někdo jiný, že by se s ním dalo stále tak snadno komunikovat jako s vámi. Moje otázka zní: jaké zásady dodržujete, abyste nepodlehl „hvězdné nemoci“, a v čem spočívá tajemství vaší schopnosti zůstat stejným jako dřív? Děkuji mnohokrát!“
D: Moc ti děkuji, bratře. Soudě podle fotografie, myslím, že by to mohl být můj bratr. Po pravdě řečeno, nepovažuji se za tak prostého – jsem obyčejný jako všichni ostatní.
M: Obyčejný, lidský…
D: Vždycky mám na paměti slova svého jmenovce Dinmuhameda Konajeva, že žádný člověk, ať už by dosáhl jakýchkoliv výšin, se nemůže povýšit nad svůj lid. Snažím se podobné zásady držet ve svém životě. Jsem přesvědčen, že každý krok, každé rozhodnutí by měl člověk činit v souladu se svými duchovními hodnotami, měl by si sám určit hranice, které by měl dodržovat. A pokud se člověk bude chovat prostě, nebude horším. Proto ze sebe nedělám hvězdu. Snažím se zůstávat stejným a chovat se stejně jako moji přátelé, vrstevníci.
Hlavní pravidlo, které jsem si stanovil a které dodržuji, je úcta ke starším a respekt k mladším. Naši předkové z dávných dob nám, budoucí generaci, dali odkaz a já se jím snažím řídit.
Kromě toho si myslím, že navzdory své profesi je nejdůležitější zůstat člověkem. Ať jste jakkoli vynikající zpěvák, učenec nebo vládce, před Všemohoucím jste obyčejný smrtelník, který žije podle svého osudu. Arogance a domýšlivost podle mě pramení z nedostatku inteligence.
M: Velmi dobrá odpověď. Bez ohledu na to, jaký jste profesionál, musíte vždy zůstat člověkem. Jak se říká: „Ulyk bolsan, kishik bol“ – „Jsi-li velký, buď prostý“.
M: Ale, Dimashi, asi se mnou budeš souhlasit, že někdy, když po koncertě nebo vystoupení odcházíš unavený, vyžadují tě, a když odmítneš, někomu může připadat, že jsi arogantní. Mohou říct: „Chtěl jsem se vyfotit, ale on odmítl.“ A nechápou, jak moc je člověk unavený a emocionálně vyčerpaný… Bohužel je to velmi špatný okamžik, nepříjemný.
D: Myslím si, že když vystupuješ před lidmi, měl by ses ukázat z té nejlepší stránky, protože se do jisté míry stáváš vzorem pro mladou generaci. Bez ohledu na to, jak moc jsi unavený, neměl bys lidem říkat nepěkné věci a nemáš právo zklamat lidi, kteří za tebou přišli s nejlepšími úmysly, s přáními, s láskou a vděčností! Nezáleží na tom, jak moc jsi unavený, kvůli tomu nezemřeš. Všeobecně platí, že musíš zůstat člověkem.
M: Bravo Dimashi, velmi správná odpověď. Přejděme k další otázce:
„V OPPO Reno T Series 100 je megapixelová portrétní kamera, v této sérii je také funkce pro úpravu a ořezávání obrázků. Kvalitní, krásné a efektní fotografování je pro umělce velmi důležité. Zajímalo by mě, zda Dimash sám upravuje své fotografie a videa? A pokud ano, fascinuje ho tento proces jako tvůrčího člověka? Upravujete si svá videa sám?“
M: Zabýváš se úpravou?
D: Upravuji záznamy z koncertů a videoklipů, ale lhal bych, kdybych řekl, že sleduji úpravy a zpracování fotografií a videí, které jsou umístěné na Instagramu. Dělá to můj tým, jsou to vynikající kolegové Joan Jang a Shouko z Číny. Jsou pro tuto práci kompetentní.
M: Pravděpodobně však sdělíš své preference? Aby to bylo tak nebo jinak.
D: Oni si vedou dobře i beze mě.
M: To je srozumitelné. Takže v tvém týmu jsou jen ti, kteří ti rozumí bez zbytečných slov.
Dobře, přejděme k další otázce:
„Drahý Dimashi, zdravím vás z Maďarska! Používáte nějakou aplikaci v telefonu, abyste mohl složit nebo uložit novou melodii, která vás napadne?“
D: Ti, kdo mě znají, vědí, že ať už jsem kdekoli, na palubě letadla nebo doma, mám aplikaci, do které si nahrávám melodie, které mě napadnou. Pak je po několika měsících (v případě Příběhu jednoho nebe po třech letech) přepracuji a vydám. Takže tuto aplikaci používám k uchovávání poznámek.
M: Opravdu, teď žijeme v dokonalejším světě. Dřív jsme všude chodili se zápisníky, ale teď si všechno zaznamenáváme do telefonu.
M: „Zeptejte se, prosím, Dimashe, jestli někdy zažil okamžik, kdy nutně potřeboval podporu svých Dears? Kdy to bylo? Zachytil ten okamžik na svůj telefon OPPO?“
D: Tento moment nastal, když jsem vstoupil na pódium, a bude pokračovat až do chvíle, dokud z něj neodejdu, vždy čekám na vaši podporu. Každé vystoupení, každý vstup na scénu, ať už jsem dosáhl jakéhokoli úspěchu, je to díky mým Dears, kteří mě nepřestávají podporovat, nelitují svého času a vyjadřují mi svou lásku. Vzpomínám si, kdy jsem na toto téma mluvil poprvé. Před 6,5 lety v I am Singer, pokud se nepletu, byl to rozhovor pro televizní kanál CCTV. A tehdy jsem odpověděl: „Dokud je tu podpora, láska lidí – je tu Dimash, a když skončí, skončí i Dimash.“ Proto všechny mé úspěchy nejsou jen moje. Devadesát procent mých úspěchů je zásluhou mých fanoušků, kteří mě nepřestávají podporovat, dělají si starosti.
Dalším důvodem mých úspěchů je můj kazašský lid, který mi stále žehná a podporuje mě, motivuje mě k dosažení nových vrcholů. Každá moje píseň, každý koncert, každé ocenění je vyjádřením vděčnosti mým lidem, mým posluchačům z celého světa. Pokud považujete mé úspěchy za významné, pak pro mě není většího štěstí.
Proto chci vyjádřit hlubokou vděčnost všem, kdo mě podporují, tisíce díků a nízkých poklon kazašskému lidu a všem zahraničním Dears, kteří jsou tu vždy se mnou!
Každé mé vítězství, velké i malé úspěchy, by se neuskutečnily bez podpory mých přátel, kteří jsou stále nablízku a připraveni pomoci. Proto se zde chci hrdě pochlubit svými přáteli, bratry. Mám dobré bratry, dobré přátele, dobrou rodinu, dobré posluchače po celém světě, dobrý kazašský národ.
Jak se u nás říká: „Mluv o dobrých věcech dobře, aby zářily jasněji“, a tak jsem všem vděčný.
M: Úžasné, Dimashi. Ať se vám vyhnou všechny potíže. Jste opravdový člověk, důstojný občan naší země.
Moje rodina, moji rodiče tě mají moc rádi. Obzvlášť moje maminka. Používá sociální sítě a viděla zprávu, že jsi začal studovat. Řekla mi, abych se tě zeptala, kde studuješ, jaký obor a jak ti to jde. Prosím, řekni mi o tom všem pro moji maminku.
D: Ano, právě teď dělám doktorát. Letos se stanu doktorem kulturologie.
Často si všímám, že mnoho lidí se mylně domnívá, že být zpěvákem je snadné. Ve skutečnosti je zpěv a tvorba hudby na vysoké úrovni obrovská dřina. Někteří mohou například na jedné notě pracovat 1 až 10 let. Někdo může strávit celý život tím, aby jedna nota zněla dobře. Je to tedy velmi náročná práce.
D: Před dvěma dny měla moje babička narozeniny. Bylo jí 76 let
M: Můžete zatleskat a gratulovat!
Di: Děkuji mnohokrát. Už je mi skoro 29, ach Bože…
M: Dimashi, už několikrát jsi zmínil svůj věk.
Di: Dělám si legraci, s přáteli na toto téma vtipkujeme.
M: Je na tom něco zvláštního?
D: Před 24 lety, i přes bolavé nohy odvedla babička pětiletého Dimashe do dětské hudební školy na Hudební akademii pojmenované po Achmedu Žubanovovi. Navzdory bolestem nohou seděla a čekala na mě každý den 2 nebo 3 hodiny. Byla to náročná činnost. Na ty chvíle si stále pamatuje.
Když mi bylo pět, chodil jsem do dětské hudební školy na Hudební akademii pojmenované po Achmedu Žubanovovi. Pak jsem chodil na hudební kurzy do kulturního domu. Pak jsem šel do hudebního studia Saz při krajské filharmonii. Když mi bylo patnáct, šel jsem na konzervatoř. Tam jsem získal vzdělání v opeře a vážné hudbě. Po konzervatoři jsem nastoupil na univerzitu v Astaně, kterou vede Ajman Kožabekovna Musachadžajevová. Tam jsem získal vzdělání v jazzovém zpěvu. Po bakalářském studiu jsem nastoupil na magisterské studium, do třídy významného kazašského skladatele Kenese Dujsekajeva v oboru Kompozice. Nyní si dělám doktorát.
Nedávno jsem dostal pozvání ke studiu profese režisér v Los Angeles. Vždycky jsem chtěl studovat, získat vzdělání. Ale byly tu koncerty, setkání s fanoušky, takže jsem si to musel rozmyslet.
Hodně lidí si prý myslí, že chodím na kurzy v Los Angeles. Ale já se potřebuji rozvíjet jako hudebník. Potřebuji takříkajíc udělat „upgrade“ (zdokonalit se), a tak jsem se vydal do centra showbyznysu. Před časem jsem žil 4,5 roku v Pekingu v Číně a pracoval jsem s týmem.
Ale já v Americe nestuduji. V současné době spolupracuji se slavným skladatelem Walterem Afanasieffem, který napsal soundtrack k filmu Titanic – My heart will go on a Christmas pro Mariah Carey, a snažíme se napsat opravdu pěknou skladbu. Brzy vše uvidíte a uslyšíte. Zkrátka, žiju tam kvůli práci, nestuduji tam.
M: Nicméně s doktorem Dimashem se ještě uvidíme, že?
D: Ano, také mi byl nabídnut grant. Ale když jsme si to s týmem promysleli, rozhodli jsme se, že tento grant dáme jednomu velmi talentovanému člověku, který už dlouho chtěl studovat.
M: Myslím, že se pak dozvíme, kdo je ten šťastlivec, že?
D: Dá-li Bůh.
M: Skvělé, děkujeme společnosti OPPO za možnost setkat se s Dimashem a promluvit si s ním.
D: Ano, rád bych poděkoval společnosti OPPO a zaměstnankyni této společnosti, mladé kazašské dívce Botě. Boto, mohla bys prosím přijít na pódium? Zaměstnanec společnosti, organizátor této akce – Bota. Jak jsme již zmínili, bez ohledu na to, jakého úspěchu dosáhneme, je důležité zachovat si duchovní složku, a Bota je toho dokonalým příkladem.
M: Dimashi, nyní máme skvělou příležitost. Mám v rukou takový skvělý telefon. Jestli je možné pořídit selfie…
D: Nechte mě to udělat
M: Pojďme si všichni udělat selfie, dobře?
D: Udělám nejdřív sebe s publikem a pak všichni dohromady, dobře?
M: Dimashi, nyní tě přes obrazovky sledují zahraniční fanoušci, co kdybys jim individuálně pogratuloval?
D: Co udělat? (probíhá chvíli autogramiáda)
M: Natáčejte gratulaci…
M: Tohle je naše mladá hvězda – Mansur
D: Hej, já znám Mansura. Co může být větší radost?
M: Samozřejmě, máš pravdu.
D: S léty jsem se stal sentimentálním nebo tak nějak. 🙂 Dělám si legraci.
D: Vážení přátelé, krajané, vyjadřuji vám hlubokou vděčnost za vaši podporu a lásku.
Ať je naše země jednotná, lidé šťastní a ať je mnoho našich hrdinů, kteří hájí čest naší země na světové scéně. A abychom mohli být hrdí na naši talentovanou a šikovnou mládež. Dovolte mi, abych vám ještě jednou upřímně poblahopřál k Nauryz. A vašim rodinám přeji jen štěstí, blahobyt a radostné chvíle.
M: Dimashi, obdrželi jsme mnoho zpráv od Dears s dotazy a žádostmi. A my tě prosíme, abys jim osobně poblahopřál. Přemýšleli jsme, jak by se to dalo udělat. Všichni si vezměte mobilní telefony a zapněte videozáznam. A budeš mluvit do kamer těchto telefonů. A kdo se na to bude dívat, bude považován za adresáta této gratulace, souhlasíš?
D: Souhlasím.
M: Natáčíte?
D: Vypadám dobře? (Hehe!)
D: „As-salamu alaykum všem, kteří se díváte na tohle video! Jsem Dimash Kudaibergen. Chci vám poblahopřát k nadcházejícímu svátku Nauryz a dalším nadcházejícím svátkům! Buďte zdraví a šťastní! Ano, všem moc děkuji! Je mi ctí s vámi mluvit. Ačkoliv jsem se moc nevyspal, cítím vaši lásku a atmosféru a chtěl bych si povídat ještě více. Mám vás všechny rád! A hlavně, važme si naší mateřštiny!“
M: Skvělé! Vážení přátelé, vyjadřujeme OPPO vděčnost za tuto příležitost. Byl to skvělý rozhovor s Dimashem. Ještě jednou vám blahopřejeme k svátku Nauryz!
D: Moc vám děkuji! Neodcházejte, ano? Můžu se s vámi všemi vyfotit? Neodcházejte, hned se vrátím! Už jsme skončili?
M: Ano, skončili jsme, můžeme ukončit vysílání?
Di: Tahle dívka je organizátorka akce, abyste si nemysleli, že je to snoubenka nebo tak nějak… 🙂