Čím Dimash překvapil v Jerevanu?

Už svým rozhovorem pro rádio Sputnik vyvolal v Dears zvědavost. Nemyslím tím, jak v rozhovoru vystupoval, jeho zdvořilost a neochvějné postoje k různým otázkách nás nepřekvapily. Nemyslím tím ani jeho znalost arménských lidových hudebních nástrojů – tar, saz, qanun, duduk.

Magisterské studium přece zakončil Dimash diplomovou prací na téma Osobní obraz představitelů tradičních hudebních umění, a i v rámci svého postgraduálního studia se zabývá i folklórem. Největší otázky vyvolalo, jakou arménskou píseň si zvolil pro to, aby potěšil místní publikum.

Arménská píseň zazněla přibližně v polovině koncertu. Tolik bolesti a smutku, tolik touhy a osamění vyjadřoval hlas, který dokázal z od slov přecházet k zvukům hudebního nástroje – dudukové flétny. Píseň (a její provedení) pronikala rovnou do srdce a „obracela duši naruby“. Co je to za píseň? Je to píseň lidová nebo zlidovělá? Kdy vznikla? O čem se v ní zpívá? byly mé otázky.

Autorem hudby je Hovhannes Hambardzumi Badalyan (1924-2001), zpěvák, skladatel i učitel hudby.  Slova jsou nejspíš lidová, i když pro současná vystoupení možná upravená V. Harootiunyanem. Na  internetu lze najít několik verzí originálu i řadu překladů do různých jazyků. Píseň je o smutku odloučení od milované osoby a o pochybnostech, které takové odloučení vyvolává.

Umřel bych pro vítr z hor
Umřel bych pro vítr hor
Umřu pro vítr, umřu pro vítr
Umřel bych pro vysokou postavu své lásky
Umřu pro její výšku, umřu pro její výšku
Stojím, nemůžu se pohnout vpřed
Nemůžu jít dál, nemůžu jít dál
Jsem plný smutku, už nemůžu plakat
Nemůžu plakat, nemůžu plakat
Neviděl jsem tě rok,
Vy, kdo vidíte, och, milovaná, zemřu pro ty oči
Řeky už nepřinášejí vodu, už nepřinášejí vodu
Už nepřinášejí zprávy od mé lásky
Tvé srdce je jako kus ledu
Tvá láska, och, milovaná, se zbytečně neztratí
Zastavil jsem, nemůžu se pohnout vpřed
Nemůžu jít dál, nemůžu jít dál
Jsem tak plný smutku, že už nemůžu plakat
Nemůžu plakat, nemůžu plakat
Neviděl jsem tě rok,
Vy, kdo vidíte, och milovaní, zemřu pro ty oči

V Arménii známá v provedení Badylyana, ale současně ji proslavila zpěvačka a skladatelka Lena Chamamyan (narozená 1980), která je syrsko-arménského původu. Její rodina měla velmi pohnutý osud –  podobně jako miliónu jiných Arménů se jich dotkla turecká genocida. I když se narodila v Damašku, žije a pracuje v Paříži. Podobně jako Dimash je známá tím, že provádí fúzi stylů – v jejím případě arabských (zejména syrských) a arménských lidových písní spolu se západní klasickou hudbou a moderními styly, jako je jazz. Hudbu vnímá jako univerzální jazyk a inspiruje se nejrůznějšími hudebními žánry. Podobně jako Dimash se domnívá, že umění může pomáhat k pozvednutí ducha.

Netušíme, který ze zpěváků inspiroval Dimashe pro výběr písně, ale v každém případě, jak píšou Dimash News, „provedení písně v arménštině od kazašského umělce Sareri hovin mernem v prvních sekundách vyvolalo v publiku bouři emocí.“ Noviny dále píšou: „Hlavním dojmem z koncertu, který se konal v Jerevanu, je pocit jednotného celku, naprosté harmonie mezi umělcem a jeho publikem. Od prvních slov pozdravu v kazaštině, angličtině, arménštině a ruštině až po zpívání s publikem v jazyce hostitelské země se Dimash snažil získat zájem publika.“

Nemůžu si s lítostí nevzpomenout, jak toužebně jsem tři roky čekala na slova „Dobrý večer“ na pražském koncertě a jak jsem donekonečna spekulovala, kterou českou píseň se naučí. Jak by řekl Dimash, osud tomu nepřál, ale protože i pražský koncert byl prodchnut pocitem naprosté harmonie mezi umělcem a jeho publikem, a protože nám přinesl neopakovatelné zážitky plné emocí, budu mít v srdci na pražský koncert ty nejkrásnější vzpomínky, tak jako si je domů určitě odnesli diváci z Jerevanu.

Ve videu lze nastavit české titulky.

Poznámka: Po napsání článku se objevila informace ze setkání Dimashe s fanoušky: Když se jej zeptali na postoj k arménské hudbě, řekl:

„Neuvěřitelná hudba. Ještě včera, těsně před koncertem, jsem slyšel různé arménské lidové písně. A pak, jen hodiny před koncertem, jsem slyšel tuhle písničku. Tak se mi to líbilo, že jsem se rozhodl, že se za pár hodin naučím text a zkusím to pořádně prezentovat. Chtěl bych srdečně poděkovat všem lidem slunečné Arménie, že včera přijali mou improvizovanou píseň s velkou láskou. Bylo to ztvárnění jejich populární písně s vřelým, slunečným přivítáním z Kazachstánu.”

Jeden komentář

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 × 4 =