Tři legendy z projektu Oživené mýty starověké Číny namluvené Dimashem

Čína je známá svou bohatou mytologií již od starověku. Podle Čínské mytologie poté, co bůh Pchangu stvořil nebesa a zemi a bohyně Nü-wa stvořila lidské bytosti, byli dolů posláni další bohové, aby lidem pomohli vybudovat civilizaci. A o nich se dochovaly legendy, které jsou součástí animovaných videí projektu Oživené mýty starověké Číny.

Animovaná videa byla postupně zveřejňována během prosince 2023. Dimash namluvil celkem tři legendy: Božský Šen-nung, Velký Jü uklidňuje potopu a Yu-Gong přenáší hory.

První z nich se na internetu objevilo 7. prosince, tj. v den zahájení projektu. Vydejme se tedy na cestu světem mýtů a legend stověké Číny a zaposlouchejme se do Dimashova vyprávění o velkých hrdinech čínské mytologie.

Legenda o Šen-nungovi:

Napříč tapiseriemi dávných věků prošla krajina mnoha proměnami. Když ustoupila povodeň a lidstvo se vrátilo na planiny, přežití záviselo na rybolovu, lovu a sběru plodů. S rostoucím počtem obyvatel se však zdroje potravy zmenšovaly.

Ze srdce Centrálních planiny se zrodil Šen-nung, s tělem muže a hlavou s rohy býka. Při jeho narození se magicky objevilo devět pramenů, které byly vzájemně propojené, což ohromilo smrtelníky, a tak jej považovali za boha, který poctil svět smrtelníků.

Když Šen-nung dospěl, přemýšlel, jakým způsobem nasytit lidi. Jednoho dne přiletěl božský karmínový pták se zrnky rýže v zobáku. Šen-nung si uvědomil, že je to nebeský dar. Neúnavně experimentoval při pěstování a učil lidi, jak zasít zrní. Lidé zpočátku uměli pouze rozhazovat semena, čímž se půda stávala stále více neúrodná. Šen-nung vynalezl pluh, převratný zemědělský nástroj, který výrazně zlepšil efektivitu hospodaření a zahájil tak éru zemědělské kultury.

Díky bohaté úrodě začal Šen-nung pátrat, jak by získal oblečení. V té době se lidé přikrývali listím a zvířecími kůžemi. Šen-nung objevil umění výroby látek z konopí a podělil se o tuto dovednost s lidmi. Od té doby už lidé netrpěli hladem a zimou.

Po zajištění jídla a ošacení se objevily epidemie, které lidem přinesly mnoho utrpení. Šen-nung procházel hory a pláně a ochutnával různé byliny, aby poznal jejich toxicitu a léčivé vlastnosti. Jednoho dne pozřel smrtící bylinu Zlomené srdce a podlehl by rychle jejímu jedu. Na prahu smrti mu však zázračná rostlina pomohla nabýt vědomí.

„Nebesa“ byla dojata Šen-nungovou oddaností bylinkářství a darovala mu božský rumělkový bič. Tento božský nástroj při úderu do rostlin odhalil jejich vrozené vlastnosti. Šen-nung tak určoval léčivé byliny a léčil lidi z nemocí. Byl uctíván jako bůh medicíny. Založil tak tradiční čínskou medicínu.

Odkaz Šen-nunga přesahoval rámec léčitelství. Vyráběl nástroje, vyráběl keramiku a byl průkopníkem obchodu, čímž podporoval prosperitu lidu. Jeho nezdolný duch, průkopnické úsilí a výtvory, které daroval lidstvu, obstály ve zkoušce času a získaly mu úctu potomků čínského národa.

Velký Jü uklidňuje potopu

V dávných dobách pustošily zemi povodně, které pohlcovaly hory a kopce.

Gun, potomek Nebeského císaře, který se nemohl dívat na utrpení lidstva, se rozhodl potopu uklidnit. Gun se dozvěděl o nebeském pokladu Xirang, (zázračná hrouda země) který se dokázal sám regenerovat, a ukradl ho, aby mohl stavět hráze a přehrady. Nebeský císař se po zjištění krádeže Xirangu rozzuřil a poslal boha ohně, aby Guna zabil.

Gunova duše přetrvala i po jeho smrti a jeho mrtvola zůstala tři roky nepoškozená. Nebeský císař přikázal svým podřízeným, aby Gunovi rozřízli břicho, a z jeho nitra vyskočil drak a vzlétl vysoko k nebi. Byl to Gunův syn Jü. Jü na sebe vzal lidskou podobu a požádal Nebeského císaře o Xirang, aby ovládl vody. Nebeský císař jeho žádosti vyhověl a vyslal na pomoc okřídleného draka Yinglonga.

Jü věřil, že pouhé přehrazení vod není moudrá strategie, a tak dal pokyn obří želvě, aby Xiranga převezla a pohřbila, zatímco Yinglong pomocí svého ocasu vyhloubil nová říční koryta a odklonil potopu do Východního moře.

Při cestování po říších Jü nakonec dorazil ke Žluté řece, jejíž prudké proudy a složitý okolní terén způsobily, že Xirang a úsilí Yinglonga se staly neúčinnými. Bůh Žluté řeky Hebo byl Jüovým úsilím dojat a daroval mu mapu Žluté řeky. Uctívaný bůh Fuxi mu věnoval nefritovou tabulku na vyměření rozlehlých zemí

Ukázalo se, že Žluté řece brání Dlouhé hory. Jü pomocí své božské síly rozštípl pohoří na dvě části, a umožnil tak povodňové vodě odtékat mezi útesy, čímž krizi uklidnil. Díky zkrocení povodně se Jüova sláva rozšířila široko daleko.

Jednou Jü uviděl devítiocasou lišku a setkání s ní bylo příslibem štěstí. Brzy se seznámil s dívkou Nyu Jiao z rodu Tushan, zamilovali se do sebe na první pohled a brzy se vzali. Ale Jü se rozloučil se svou nevěstou pouhé čtyři dny po svatbě a pokračoval v boji s povodněmi.

Vodní démon Wu-čchi, podřízený vodnímu bohu Gong-gongovi, způsobil spoušť na řekách Huai a Wo a způsobil rozsáhlé záplavy, čímž strádali obyvatelé. Jü se spojil s bohy, Wu-čchiho zajal a odklonil záplavovou vodu do oceánu. Gong-gong rozzuřený zajetím Wu-čchiho vyvolal bouře a nepokoje. Jü se v čele bohů pustil do boje s Gong-gongem a porazil ho.

Gong-gongův podřízený Xiangliu s kolosálním hadím tělem a devíti hlavami se pokoušel krást lidem jídlo. Jü vedl tažení, aby Xiangliua zabil a přinesl do centrálních plání mír.

Jüovo úsilí o zvládnutí záplav a putování napříč zemí trvalo třináct let. Se svou ženou trávil jen málo času. Ani nechodil domů. Jüova manželka Nyi Jiao se proměnila v kolosální skálu, známou jako Skála matky Qi. A z nitra skály se narodil Jüův syn Qi.

Jü si svými činy vysloužil vděčnost národů, šlechty i prostých lidí. Jeho schopnosti v ovládání vody zůstávaly v povědomí generací v nezměněné podobě.

Yu-Gong přesouvá hory

Na počátku vesmíru bylo mnoho pohrom.

Přestože lidstvo bylo nicotné, vytrvalo ve svém neochvějném úsilí o soulad s přírodou, i když čelilo nepřízni osudu. Uprostřed mnoha zkoušek se jeden po druhém objevovali hrdinové.

Byl tu obr Kuafu se svou mohutnou postavou. Viděl řeky vysušené spalujícím sluncem, a lidi trpící nepopsatelnou bolestí, Kuafu přísahal, že zachytí slunce a zastaví jeho škodlivé dopady. Pronásledoval slunce až tam, kde zapadalo a pak zamířil na sever k rozlehlým bažinám, aby se tam napil vody. Kuafu zahynul žízní dříve, než dosáhl svého cíle, a zemřel s lítostí.

Přestože Kuafu neuspěl, lidstvo se nevzdalo. O několik století později, stařec Yu-Gong ve věku devadesáti let znovu vyzval přírodu na souboj. Žil na severním břehu Žluté řeky. Přímo před jeho domem se tyčily dvě vysoké hory, Tchaj-šan a Wang-wu. Obě hory se táhly stovky kilometrů, tyčily se do výšky tisíců metrů, oddělovaly vesnice od řek a cest a činily každodenní život lidí nesmírně náročným.

Yu-Gong nechal své tři potomky těžit hlínu z hor.Jiný stařec v ohbí řeky se Yu-Gongovi posmíval, že kvůli svému stáří a slabosti není schopen pohnout ani stéblem trávy, natož zeminou a kamením. Na to Yu-Gong odvětil: „Mám děti, které mají své děti, a generace se střídají donekonečna, avšak hory nemohou růst do výšky ani do šířky. Přijde den, kdy budeme moci srovnat velké hory se zemí.“

Povzbuzeni Yu-Gongem mu jeho rodina, děti sousední rodiny Jingchengů a ostatní z vesnice ochotně poskytli svou podporu. Bez ohledu na svůj věk Yu-Gong při kopání nešetřil úsilím. Děti nosily vodu a připravovaly jídlo, zatímco dospělí kopali a odnášeli zeminu. V horách panoval čilý ruch, protože lidé věřili, že se dočkají odstranění hor.

Bůh hor jejich akci ohlásil Nebeskému císaři. Nebeský císař, ohromený Yu-Gongovým odhodláním hory přemístit, pochválil jeho nezlomného ducha a nařídil dvěma synům mocného boha Kua’e, aby mu pomohli. Hory se změnily v hladké cesty. Yu-Gong také vysázel na svazích a u rybníků cypřiše a persimony. Vesnice vzkvétala a lidé žili v míru a harmonii.

Výsledkem bylo, že jižní část Ťiou-čou byla spojena s řekou Chan a cestě už nebránily žádné překážející hory. Mnoho lidí se tam stěhovalo za obživou, takže centrální planiny vzkvétaly a staly se srdcem čínské civilizace.

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 × 5 =