Dimashovy duety, 15. díl – Dimash a opera, duet s Plácidem Domingem

První písnička, kterou jsem od Dimashe slyšela, byla píseň Opera 2. Ta píseň se mi v podání neznámého roztomilého mladíčka tehdy zdála prostě neuvěřitelná, takže jsem od něj hledala nové a nové písně a pak už jsem nemohla přestat. A můj zájem o stále stejně neuvěřitelného dospělého muže a jeho zpěv trvá už pět let.

O čem se ale v této písni zpívá? Jakou má historii? A jaký má Dimash vztah k opeře? Mohl by zpívat i operu?

O písni Opera 2 se mi skoro nic nepodařilo zjistit. Jedině snad to, že slova písně napsal Vitas (Vitaly Vladasovič Grachev), který je původním interpretem písně. Je slavný i v Číně, a je známý svým neobvyklým vokálním rozsahem a stylizovanými scénickými vystoupeními. Hudbu složil Vladimir Ivanovič Borovsky. Někde se píše, že Opera 2 je píseň, která se zabývá různými aspekty opery a dramatických umění, ale její hlavní význam může být interpretován různě, závisí na posluchači.

Také jsem četla, že si Vitas vyžádal, aby Dimash jeho píseň už nikdy nezpíval. Obsah Dimashova představení popisuje článeček z internetu, který vytvořila AI, následovně: „Píseň vyjadřuje pocity samoty a touhy. Text zobrazuje člověka, který dokončil stavbu svého domova, ale cítí se v něm sám. Když se za ním zabouchly dveře, podzimní vítr zaklepal na okno a přidal na melancholii. Zpěvák se cítí přemožen minulými bolestmi, které se jakoby hromadí jedna za druhou. Uznává, že jeho osud je takový, že nemůže o nic žádat. Věří však, že až tu nebude, vítr bude šeptat jeho hlas, čímž naznačuje, že jeho paměť bude žít dál, i když bude zapomenut.“ Umělá inteligence si trochu vymýšlí a také se mi zdá že je – mírně řečeno – polopatická.

To já jsem měla pro vysvětlení písně jiný nápad. Zjistila jsem, že Opera 2 je název, který se používá pro druhou z cyklu čtyř oper Richarda Wágnera Prsten Nibelungův (Valkýra). A tak jsem pátrala v různých zdrojích, a zjistila jsem, že příběh začíná v lesnaté krajině, v novém domě, který postavil hrdina a válečník Siegmund. Sama v domě je hlavní hrdinka – Sieglinde. Venku zuří bouřka, což zdůrazňuje citový náboj úvodní scény a dodává jí dramatickou a strašidelnou atmosféru. Hudba zní temnými a hrozivými tóny, ozývají se zvuky bubnů a zvony. Zprostředkovává pocit izolace, introspekce a touhy po spojení, zrcadlí univerzální témata osamělosti a hledání smyslu života. No a když jsem nad textem písně Opera 2 přemýšlela, měla jsem dost podobné pocity, jaké ve mně vyvolávají popisy opery. Jestli se opravdu nechal Vitas inspirovat Wágnerem netuším, ale určitě je můj nápad zajímavý, ne?

Opera 2 je popová píseň, alespoň v podání Vitase. Jak Vitas, tak Dimash si ale z té operní “nabubřelosti“ dělají trochu legraci a své hlasové mistrovství si vlastně užívají. Dimash, dle hlasové trenérky Ceci Dover do svého zpěvu Opery 2 vnáší operní kvalitu, která jej právě od Vitasova přednesu odlišuje. Ceci Dover dále říká: „Dimash dal písni plus, dal jí celkové zkrášlení … hraje si s rukama, mrká očima, je šibalský, písni dává mnoho nuancí, což nepřekvapí, protože všechno, čeho se dotkne, je krásné…“

Copyright © Iva Kubištová – prosím nepublikujte obrázek na jiných webech bez souhlasu autorky

Dimash je se skutečnou operou spojen několika způsoby. Je o něm známo, že odmítnul angažmá v státní opeře Astana, protože se chtěl věnovat populární hudbě. Operní pěvec a učitel zpěvu Ken J se na platformě Quora.com o možnosti operního zpěvu Dimashe vyjádřil: „Teprve minulý týden jsem ho slyšel na YouTube a jsem upřímně ohromen jeho talentem. Jeho horní rozsah je bezkonkurenční, protože dokáže sebevědomě zpívat v sopránovém rozsahu a koordinace jeho hlavového tónu a tónu falzetu je něco mimořádného. Jeho „nižší“ zpěv zní jako špičkový tenor. Má však další rozsah, který připomíná tenorino rozsah Michaela Jacksona. A konečně – má kontratenor, který porazí ty nejlepší operní kontratenory, jaké jsem kdy slyšel. RÁD bych ho slyšel zpívat některé z Händelových namáhavějších kastrátských rolí. Myslím, že kdyby se dokázal naučit jazyk a styl, lidé v Metropolitní opeře by z něj padli na zadek.“

Podobně se vyjadřuje k jeho hlasovým dovednostem spousta dalších odborníků. Já odborník nejsem, ale i tak jsem napsala 19. ledna 2024, poté co jsem shlédla operní duet s velikánem opery Placido Domingem Les pêcheurs de perles (V hloubi svatého chrámu): „Bylo to fantastické! Taková preciznost! Taková harmonie! Kdo si chce zopakovat, může Duet lovců perel na Dimashově kanále poslouchat znovu, a znovu, a znovu….“, Dears měli zřejmě podobný nápad a duet stále znovu poslouchají. Za prvních deset dní má bezmála 700 000 shlédnutí.

Tento úžasný duet zazněl na prvním finálovém večeru soutěžní přehlídky mladých talentů z oblasti klasické hudby Virtuosos V4+.

Natočen byl na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti 10. prosince 2023 a doprovod k písni vytvořil Panonský filharmonický orchestr s dirigentem Tiborem Bogányim. Dimash se soutěže zúčastnil spolu s Placidem jako jeden z porotců. Vřele děkoval za možnost s idolem svého dětství spolupracovat.

Duet je nejslavnějším duetem dvou mužských postav z opery Georgese Bizeta Lovci perel z roku 1863. Tato romantická opera vypráví příběh klasického milostného trojúhelníku – překrásné hinduistické kněžky a lovců perel – soků v lásce. Příběh ale končí tragicky. Duet je často uváděn při operních koncertech. Je jedním z nejpopulárnějších čísel západní opery. V opeře duet zpívají Zurga (tenor – Dimash Qudaibergen) a Nadir (baryton – Placido Domingo).

Duet je na Dimashově YT kanále opatřen českými titulky:

Wikipedie o duetu říká: „Po dobrovolné nepřítomnosti se Nadir vrací na břehy Cejlonu, kde byl jeho přítel Zurga právě zvolen místními lovci perel vůdcem. Ti dva se kdysi zamilovali do stejné ženy, ale pak se jeden druhému zavázali, že se této lásky zřeknou a zůstanou si věrní. Když se znovu setkali, zpívali tento duet a vzpomínali, jak se poprvé zamilovali / byli fascinováni zahalenou kněžkou Brahmy Leilou, kterou viděli procházet zbožňujícím davem. Tento duet, klíčový moment opery, je nejjasnějším zobrazením trojúhelníku mezi protagonisty. Zřejmé je, že muži si cení přátelství více než vztah s ženou. Peter Weir používá tento duet ve svém filmu Gallipoli z roku 1981 bez heterosexuálního aspektu, čistě k vyjádření mužského přátelství a loajality mezi dvojicí vojáků odsouzených k zániku. Jiný pohled umožňuje vnímání duetu jako „dvojici paralelních monologů“, zdůrazňujících rivalitu a podvod mezi muži.“

A tak se vás na závěr ptám. Kolikrát jste si duet pustili? A hledáte další podobné Dimashovy kousky? Třeba Ulysses s Aidou Garifullinou? nebo Ti amo cosi s Larou Fabian a Aidou Garifullinou? nebo Olympico? El Amor en Ti? Že to není opera? Anebo je?

Dimash může zpívat vše, co je krásné, silné, emocionální – bez ohledu na styl, i operu. Vždyť si vybral crossover, který všechny styly míchá. Jeho hlas, mimořádný rozsah, stejně jako jeho technická zdatnost a emocionální výraz jej k tomu přímo předurčují. Díky těmto vlastnostem se jeho hlas dobře hodí i pro operu, protože bez námahy zvládá náročné hlasové požadavky žánru. Zatímco by někdo namítal, že jeho hlas nezapadá do tradiční operní formy, mnoho dalších ocení jeho jedinečný talent a způsob, jakým přináší nový pohled na klasickou a operní hudbu.

Opera 2

Můj dům je postaven
Já sám v něm budu jen
Dveře bouchly za mnou
Podzim fouká
Klepe na okno
Pláče opět nade mnou
V noci je bouřka
A mlha je ráno
Slunce snad vystydlo
Zasutá bolest
Jedna za druhou
Každý ať přijde sem
 
Můj dům je postaven
Já sám v něm budu jen
Dveře bouchly za mnou
Podzim fouká
Klepe na okno
Pláče opět nade mnou
Je to osud
A osud nemůžu
O nic víc žádat
Jenom to vím
Že až zmizím
Vítr bude naříkat) 
V hloubi svatého chrámu

Nadir: V hloubi svatého chrámu,
květy a zlatem ozdobená
zjevila se žena!

Zurga: Zjevila se žena!

Nadir: Stále ji vidím!

Zurga: Stále ji vidím!

Nadir: Dav na kolena padá,
hledí na ni ohromeně
a pod vousy si mumlá:
Hleďte, stojí tu bohyně
v stínu silueta šedá
a ruce k nám zvedá.

Zurga: Závoj se jí poodkryje.
Co to vidím! To je sen!
Dav na kolenou klečí.

Oba: Ano, to je ona!
Bohyně tu stojí,
půvabnější, krásnější.
Ano, to je ona!
Bohyně tu stojí,
co sestoupila mezi nás.
Závoj se jí poodhrnul,
dav na kolenou klečí.

Nadir: Však přes ty davy
cestu si razí

Zurga: Už její dlouhý závoj
skrývá před námi svou tvář.

Nadir: Mé oči, Bože, ne,
marně ji hledají!

Oba: Ano, je to ona, bohyně,
co přišla nás dnes sjednotit.
A jak přísahal jsem, věrně
přeji si tě milovat, co bratra mít!
Je to ona, bohyně,
co přišla nás dnes sjednotit.
Ano, stejný osud mějme,
buďme jednotní, ...
... až do smrti samé!

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

nine − 6 =